|
|
Tištěné izolační mezivrstvy
Olejníková, Marie ; Zmeškal, Oldřich (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a studií tištěných izolačních mezivrstev na bázi titaničitanu barnatého. Zkoumalo se složení inkoustových formulací a způsob depozice, které měly vliv na výsledné vlastnosti vrstev. Složení bylo optimalizováno pomocí typu přidaného pojiva. Tisk byl zprostředkován pomocí metody sítotisku. Charakterizace připravených vrstev byla provedena za použití kontaktní profilometrie a optické mikroskopie. Dielektrické vlastnosti vrstev byly následně analyzovány metodou impedanční spektroskopie.
|
|
|
Dielektrické vrstvy zhotovené materiálovým tiskem
Olejníková, Marie ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím materiálového tisku pro přípravu dielektrických vrstev. Výsledná „high-“ dielektrická kompozitní vrstva byla tvořena vrstvou na bázi BaTiO3, tištěnou pomocí inkoustového tisku, a rotačně nanesenou vrstvou polyvinylpyrrolidonu (PVP). Byl studován efekt kulového mletí na suspenzi BaTiO3 metodami DLS a XRD. Tisková formulace a parametry inkoustového tisku byly optimalizovány s ohledem na výslednou povrchovou morfologii tištěných vrstev BaTiO3 s využitím metody kontaktní profilometrie. Impedanční analýza byla využita k určení hodnoty efektivní relativní permitivity finální dielektrické vrstvy ve struktuře vrstveného kondenzátoru. Efektivní relativní permitivita kompozitní dielektrické vrstvy byla 4,9 ± 0,4.
|
|
|
Studium feroelektrických materiálů
Kos, Lukáš ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium feroelektrických materiálů skupiny perovskitu a sledováním změn jejich dielektrických parametrů v teplotní a fekvenční závislosti. Jsou zde popsány krystalografické soustavy titaničitanu barnatého a jejich vliv na vlastnosti materiálu. Naměřené hodnoty jsou matematicky interpretovány pomocí Curie – Weissova zákona a diskutován vliv titaničitanu strontnatého na důležité dielektrické vlasnosti.
|
|
|
Vlastnosti perspektivních feroelektrických materiálů
Krejčí, Josef ; Frk, Martin (oponent) ; Rozsívalová, Zdenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem vlastností a použitím perspektivních feroelektrických materiálů nacházejících uplatnění v elektrotechnickém a elektronickém průmyslu. Dále jsou v práci fyzikálně vysvětleny a matematicky popsány základní principy probíhající v jejich struktuře. Praktická část je zaměřena na sestavení pracoviště pro měření složek komplexní permitivity v kmitočtové a teplotní oblasti, ovládaného naprogramovanou měřicí a obslužnou aplikací s využitím programu Agilent VEE Pro 8.0 a MS Excel. Funkčnost pracoviště byla ověřena na vybraných materiálových vzorcích měřením a vyhodnocením vybraných vlastností. K dané problematice byl vytvořen elektronický text použitelný jako návod pro laboratorní cvičení, který je nedílnou součástí této práce.
|
|
|
Příprava kompozitních vláknitých struktur metodou elektrostatického zvlákňování pro piezoaplikace
Schifferová, Zuzana ; Kaštyl, Jaroslav (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Pomocí elektrostatického zvlákňování byla připravena polymerní i kompozitní polymerkeramická nanovlákna. Jako nejvhodnější prekurzor byl stanoven roztok 20 hm.% polyvinylidenfluoridu (PVDF) ve směsi dimethylsulfoxidu (DMSO) a acetonu v poměru 7:3. Pro přípravu kompozitních vláken byly do tohoto roztoku přidány nanočástice zirkoničitanu titaničitanu barnatého vápenatého (BCZT), nebo titaničitanu barnatého (BT) v množství 20 hm.%. Pro přípravu vláken byly používány následující parametry: napětí 50 kV, dávkování 30 l/min, vzdálenost kolektoru a emitoru 20 cm a jehla o průměru 17 G. Dále byl zkoumán vliv hmotnostně střední molekulové hmotnosti PVDF a rychlost rotace kolektoru. Na vzorcích byla zkoumána morfologie a tloušťka vláken. Pomocí rentgenové difrakce a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací bylo dále stanoveno fázové složení vzorků a nakonec byly měřeny některé jejich elektrické vlastnosti. Vlákna s nižším průměrem vznikala při nižších molekulových hmotnostech PVDF a při vyšší rychlosti rotace kolektoru. Tato vlákna měla také vyšší procento piezoelektrické fáze. Nejnižší dosažené hodnoty průměru vláken byly okolo 300 nm, nejvyšší procento fáze bylo 92 % a nejvyšší piezoelektrická konstanta měla hodnotu 16 pC/N. Vlákna plněná BT částicemi vykazovala lepší vlastnosti než vlákna plněná BCZT částicemi.
|
|
|
Chování feroelektrik v elektrickém poli
Krejčí, Josef ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Předložená práce popisuje vlastnosti a použití feroelektrických materiálů nacházejících uplatnění v elektrotechnickém a elektronickém průmyslu. Práce je zaměřena zejména na jejich chování v elektrickém poli o různých intenzitách a na možných diagnostických metodách. Jako nejvhodnější měřící metoda je zvolena metoda pomocí osciloskopu, která je v práci detailněji popsána. Měřicí laboratorní pracoviště pro zjišťování vlastností feroelektrických materiálů v elektrickém poli bylo s dostupným přístrojovým vybavením inovováno, následně jeho funkčnost ověřena a na vybraných vzorcích feroelektrik byla proměřena teplotní a napěťová závislost složek komplexní permitivity a elektrického stavu materiálu. K dané problematice byl také vytvořen elektronický text použitelný jako návod pro laboratorní cvičení, který je nedílnou součástí této práce.
|
|
|
Dielektrické vrstvy zhotovené materiálovým tiskem
Olejníková, Marie ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím materiálového tisku pro přípravu dielektrických vrstev. Výsledná „high-“ dielektrická kompozitní vrstva byla tvořena vrstvou na bázi BaTiO3, tištěnou pomocí inkoustového tisku, a rotačně nanesenou vrstvou polyvinylpyrrolidonu (PVP). Byl studován efekt kulového mletí na suspenzi BaTiO3 metodami DLS a XRD. Tisková formulace a parametry inkoustového tisku byly optimalizovány s ohledem na výslednou povrchovou morfologii tištěných vrstev BaTiO3 s využitím metody kontaktní profilometrie. Impedanční analýza byla využita k určení hodnoty efektivní relativní permitivity finální dielektrické vrstvy ve struktuře vrstveného kondenzátoru. Efektivní relativní permitivita kompozitní dielektrické vrstvy byla 4,9 ± 0,4.
|
|
|
Tištěné izolační mezivrstvy
Olejníková, Marie ; Zmeškal, Oldřich (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a studií tištěných izolačních mezivrstev na bázi titaničitanu barnatého. Zkoumalo se složení inkoustových formulací a způsob depozice, které měly vliv na výsledné vlastnosti vrstev. Složení bylo optimalizováno pomocí typu přidaného pojiva. Tisk byl zprostředkován pomocí metody sítotisku. Charakterizace připravených vrstev byla provedena za použití kontaktní profilometrie a optické mikroskopie. Dielektrické vlastnosti vrstev byly následně analyzovány metodou impedanční spektroskopie.
|
|
|
Příprava kompozitních vláknitých struktur metodou elektrostatického zvlákňování pro piezoaplikace
Schifferová, Zuzana ; Kaštyl, Jaroslav (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Pomocí elektrostatického zvlákňování byla připravena polymerní i kompozitní polymerkeramická nanovlákna. Jako nejvhodnější prekurzor byl stanoven roztok 20 hm.% polyvinylidenfluoridu (PVDF) ve směsi dimethylsulfoxidu (DMSO) a acetonu v poměru 7:3. Pro přípravu kompozitních vláken byly do tohoto roztoku přidány nanočástice zirkoničitanu titaničitanu barnatého vápenatého (BCZT), nebo titaničitanu barnatého (BT) v množství 20 hm.%. Pro přípravu vláken byly používány následující parametry: napětí 50 kV, dávkování 30 l/min, vzdálenost kolektoru a emitoru 20 cm a jehla o průměru 17 G. Dále byl zkoumán vliv hmotnostně střední molekulové hmotnosti PVDF a rychlost rotace kolektoru. Na vzorcích byla zkoumána morfologie a tloušťka vláken. Pomocí rentgenové difrakce a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací bylo dále stanoveno fázové složení vzorků a nakonec byly měřeny některé jejich elektrické vlastnosti. Vlákna s nižším průměrem vznikala při nižších molekulových hmotnostech PVDF a při vyšší rychlosti rotace kolektoru. Tato vlákna měla také vyšší procento piezoelektrické fáze. Nejnižší dosažené hodnoty průměru vláken byly okolo 300 nm, nejvyšší procento fáze bylo 92 % a nejvyšší piezoelektrická konstanta měla hodnotu 16 pC/N. Vlákna plněná BT částicemi vykazovala lepší vlastnosti než vlákna plněná BCZT částicemi.
|
|
|
Chování feroelektrik v elektrickém poli
Krejčí, Josef ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Předložená práce popisuje vlastnosti a použití feroelektrických materiálů nacházejících uplatnění v elektrotechnickém a elektronickém průmyslu. Práce je zaměřena zejména na jejich chování v elektrickém poli o různých intenzitách a na možných diagnostických metodách. Jako nejvhodnější měřící metoda je zvolena metoda pomocí osciloskopu, která je v práci detailněji popsána. Měřicí laboratorní pracoviště pro zjišťování vlastností feroelektrických materiálů v elektrickém poli bylo s dostupným přístrojovým vybavením inovováno, následně jeho funkčnost ověřena a na vybraných vzorcích feroelektrik byla proměřena teplotní a napěťová závislost složek komplexní permitivity a elektrického stavu materiálu. K dané problematice byl také vytvořen elektronický text použitelný jako návod pro laboratorní cvičení, který je nedílnou součástí této práce.
|
host ::
RSS.